Průjmové onemocnění je jedna z nejčastějších a nejběžnějších nemocí. Jedná se o časté vylučování neforemné stolice. Obvykle se jedná o průjem akutní, který je na patogenním podkladu. Nejčastějšími původci průjmu jsou viry (např. rotaviry) a méně bakterie (např. enterobakterie, Salmonella). Průjem se může objevit i jako nežádoucí účinek léčiv (např. metformin). Někteří lidé trpí „stresovým průjmem“, který se objevuje ve vypjatých životních situacích (např. pracovní pohovor, maturitní zkouška, návštěva lékaře). Méně často se u pacientů objevuje průjem chronický, který trvá v řádu týdnů (např. onkologičtí pacienti, při Crohnově chorobě). Léčba chronického a akutního průjmu se liší. Pacient s chronickým průjmem by měl vždy navštívit lékaře, aby se vyloučila závažná onemocnění střevního traktu.
Léčba akutního průjmu již patří do lékárny. Je zde ale několik případů, kdy by pacient měl vyhledat lékaře, a to v případě, že se objeví krev ve stolici, je přítomna horečka, a pokud léčba průjmu překročí 3 dny u dospělých nebo 2 dny u dětí a seniorů.
Při léčbě průjmu je vhodné dodržovat dietu. Vhodné jsou vařené nebo na páře připravované potraviny, jako je rýže, brambory, mrkev a kuřecí nebo krůtí maso, dále piškoty, suchary, banány nebo nastrouhané jablko. Je vhodné se vyvarovat umělým sladidlům (vyvolávají průjem) a nadbytečné konzumaci cukru. Dále se nedoporučuje konzumace mléčných výrobků. Důležitý je pitný režim a v případě častých stolic je vhodné přidat i rehydratační roztok, který se dá koupit v lékárně nebo připravit v domácích podmínkách. Na domácí rehydratační roztok je třeba: 8 čajových lžiček cukru a 1 lžičku kuchyňské soli rozpustit v 1 litru převařené vody a doplnit šťávou ze 2 pomerančů nebo grepů. Vhodný je i černý čaj, naopak naprosto nevhodné jsou kolové nápoje, které jsou sycené a obsahují velké množství cukru.
Léčiva proti průjmu rozdělujeme do několika skupin. Základní skupinou jsou adsorbenicia, která dokážou vychytat škodliviny ze střeva. Při jejich použití není nutné znát původce průjmu. Řadíme zde diosmektit a aktivní uhlí. Bohužel na sebe navazují i jiná léčiva, tudíž nejsou vhodné pro pacienty užívající další léky. Doporučujeme minimálně odstup 4 hodin od ostatních léčiv. Velké oblibě se těší tanát želatiny, který vytváří na stěně střeva mechanický biofilm, tím ji chrání a obnovuje bariérovou funkci. Dále brání zánětlivému procesu ve střevě a napomáhá odstranění škodlivých látek. Velkou výhodnou je, že neovlivňuje vstřebávání ostatních léků, je vhodný i pro kojence a není nutné rozlišovat původce průjmu.
Mnoho let jsme měli v lékárnách cloroxin, ten je bohužel již dva roky nedostupný. I tak si myslím, že ho veřejnost zbytečně přeceňovala. Byl vhodný jen na bakteriální průjmy a nemohl tedy zabrat po jedné tabletě, jak se mnozí domnívají. Pro dospělé máme na trhu látku racekadotril, která zabraňuje vylučování vody stolicí a tím chrání před dehydratací. V neposlední řadě nemůžeme opomenout loperamid, který je vhodný na průjem stresový, či na doporučení lékaře na průjem chronický. Loperamid zpomaluje pohyb střeva a tím zastavuje průjem. V případě infekčního průjmu je vhodné dostat patogeny a toxiny co nejrychleji ze střeva, proto loperamid nedoporučujeme. Své místo mají taky probiotika, která napomáhají s obnovou střevního mikrobiomu.
Během léta každoročně pozorujeme vyšší výskyt průjmových onemocnění. Proto doporučuji v rámci prevence konzumovat vždy čerstvé pokrmy (maso dobře tepelně zpracovat, nekonzumovat syrová vejce) a zvýšit hygienu rukou, vyvarovat se kontaktu s nemocnými.
