Vitamin D nejen proti osteoporóze.
Vitaminem D je skupina vitaminů (tzv. kalciferolů), které jsou rozpustné v tucích a do těla jsou přijímány buď stravou ( vitamin D2) nebo se tvoří v organismu účinkem UV záření (pouze vitamin D3). Dále se mění na svou aktivní formu a ovlivňuje mnoho pochodů v těle. Významnými zástupci jsou vitamin D2 (ergokalciferol) a vitamin D3 (cholekalciferol).
Rostlinné zdroje vitaminu D2 jsou např.houby nebo avokádo, mnohem významnější a účinnější pro zdraví je však vitamin D3.
Uvádí se, že z potravy získáváme cca 50 – 150 IU/den (1 IU 0,025 µg neboli 40 IU = 1 µg). Nejbohatším zdrojem je olej z rybích jater (tresčích), který obsahuje na 100 g až 10 000 IU, dále tučné mořské i sladkovodní ryby (úhoř, losos, pstruh, makrela, sardinka, sleď, tuňák atd.), vepřové sádlo a slanina anebo vaječné žloutky z vajec slepic z volného výběhu.
Nejvýznamnějším přirozeným zdrojem však zůstává slunce, to zajistí 80 – 90 % denní dávky. Doporučené množství by mělo zajistit 10 – 15 minut slunění alespoň 3x týdně a vystavena by měla být alespoň ¼ tělesného povrchu bez použití opalovacího krému. Záleží však na fototypu, věku a zeměpisné poloze.
V zimních měsících je denní potřeba vitaminu D kryta z jaterních zásob.
Vitamin D zvyšuje vstřebávání vápníku ze střeva a stimuluje buňky kostní tkáně k produkci kolagenu typu I a syntéze bílkoviny osteokalcinu. Ovlivňuje také hladinu fosforu v krvi a jeho využití spolu s vápníkem při mineralizaci kostí. To vše je nezbytné pro správný růst a vývoj kostí a jejich hojení po zlomeninách.
Vitamin D má prokázaný pozitivní vliv na správnou funkci některých buněk imunitního systému (makrofágů, beta a T-lymfocytů), posiluje bariérovou funkci, zajišťuje přirozenou imunitu proti některým onemocněním a zlepšuje protizánětlivou odpověď.
Nedostatek vitaminu D byl zaznamenán v souvislosti s některými srdečními chorobami (srdeční selhávání, hypertrofie srdce) a s ukládáním vápníku do cévních stěn (kalcifikace).
Nízké hladiny tohoto vitaminu mohou dále vést k rozvoji diabetu typu I, zhoršení paměti a funkcí mozku ( Alzheimerova choroba a stařecká demence)
Protinádorové působení bylo prokázáno zejména u nádorů prsu, prostaty nebo tlustého střeva.
Nedostatek vitaminu D v těhotenství je spojován s častějším výskytem alergií a astmatu u dětí.
Pro dosažení optimální hladiny vitaminu D v krvi je potřebná alespoň dávka 800 IU ( 20 µg) vitaminu D za den.
V období, kdy je dostatek slunečního svitu (bez oblačnosti a smogu, které snižují efektivitu až o 50 %), získáme kolem 700 IU právě UV zářením. K předávkování dochází velmi vzácně, a to následkem dlouhodobého podávání vysokých denních dávek (10 000 IU).
U kojenců je nutné pro správný vývoj kostí dodávat vitamin D (cholekalciferol) ve formě kapek (1-2 kapky denně) do cca 18 měsíců věku.
Doplnění je vhodné také u rizikových osob nebo v období, kdy je slunečních paprsků málo.
Závěrem lze tedy dodat, že nedostatek vitaminu D má za následek nejen rozvoj osteoporózy, ale souvisí také s nízkou obranyschopností organismu. Jeho nedostatek je rovněž dáván do souvislosti s rozvojem některých dalších onemocnění, jako je rakovina, nemoci nervového a oběhového systému nebo autoimunitní choroby.
www.best-lekarna.cz/produkty/vitaminy/farmax-vitamin-d3-1000iu-tob60-30-zdarma/58783.html
www.best-lekarna.cz/produkty/vitaminy/bioaktivni-vitamin-d3-d-pearls-cps80/58786.html