Jak se jim bránit ?
Klíště obecné je roztoč, který je pro člověka velmi nebezpečný jako přenašeč řady nemocí, z nichž nejznámější a nejrozšířenější je lymská borelióza a klíšťová encefalitida. Klíště je rozšířeno po celé Evropě, nejčastěji přežívá na travních stéblech vyšších než 20 cm nebo nízkých keřích. Odtud se lehce přichytí a přisaje na procházející zvíře nebo člověka. Mezi boreliózou a klíšťovou encefalitidou existuje několik zásadních rozdílů
Boreliózu přenáší bakterie a je možno ji léčit antibiotiky. Neexistuje však proti ní očkování. Typickým projevem nemoci je zpočátku zarudnutí, které je kruhového tvaru často s vybledlým středem. Druhé stádium nastupuje po několika týdnech až měsících od nákazy s neurologickými projevy, postižením kloubů nebo očí. Po několika měsících až letech se může jako následek imunitní reakce v těle rozvinout chronické postižení kloubů, kůže a nervového systému. Léčba pozdních stádii nemoci je složitá a dlouhodobá.
Naproti tomu klíšťová encefalitida je infekční virové onemocnění napadající nervovou soustavu. Nemoc probíhá ve dvou stádiích a dá se proti ní očkovat. První stádium je buď bezpříznakové nebo probíhá jako chřipka s bolestí svalů, kloubů a hlavy, zvýšenou teplotou, malátností a únavou. Po pár dnech dochází k úlevě. Poté však může propuknout druhá fáze, kdy dochází k poškození nervové soustavy s vysokou horečkou, poruchami paměti, spánku, dezorientací nebo zvracením. Po tomto stádiu bohužel mohou zůstat neurologické trvalé následky. Protože se jedná o virové onemocnění, antibiotická léčba zde nemá význam, podávají se pouze léky na zmírnění symptomů. Pacient musí dodržovat klidový režim bez fyzické i psychické námahy.
Ochrana před těmito nemocemi primárně spočívá v prevenci před přisátím klíštěte, a to vhodným oděvem a používáním repelentů. Momentálně dostupné repelenty obsahují většinou diethyltoluamid (DEET), u kterého se s rostoucí koncentrací prodlužuje délka účinnosti. Původně byl testován jako pesticid, později byl zjištěn jeho repelentní účinek na hmyz. Nekumuluje se v organismu savců, ale neměl by být používám v blízkosti vodních zdrojů pro určitou toxicitu u některých ryb. Citlivé jedince může dráždit a ojediněle vyvolávat kožní reakce. Proto je vždy lepší ho po pobytu v přírodě z kůže smýt nebo ho aplikovat pouze na oblečení.
Mezi přírodní repelenty se řadí mnoho éterických olejů, nejčastěji z citronely, eukalyptu, pelargonie, hřebíčku či máty. Je třeba upozornit, že esenciální oleje se nesmí v koncentrované podobě aplikovat přímo na kůži. Ideální je naředit pár kapek do neutrálního oleje (olivového, jojobového apod.) a takto pak nanést na pokožku. Dnes jsou již dostupné repelentní náramky i spreje obsahující tyto čistě přírodní složky. Některé náramky obsahují vyměnitelnou náplň, takže ani tolik nezatěžují životní prostředí. Účinnost těchto náplní je až 15 dní.
O repelentní účinnosti užívání B-komplexu se stále vedou spory. Odbornými kruhy nebyla nikdy prokázána, ovšem je řada jedinců, kteří na vitamin B nedají dopustit. Ať je to tak či tak, užívání tohoto vitaminu nikomu neuškodí a přebytek tělo bez problému vyloučí.
Všichni víme, že po návratu z přírody je třeba kůži prohlédnout, přisáté klíště co nejrychleji odstranit a vydezinfikovat. Stačí zakápnout jodovým antiseptikem a vytáhnout pinzetou. S klíštětem se nijak nemusí kroutit ani točit. Ke zklidnění rány lze mimo tradiční přípravky také použít naředěný oregánový nebo gerániový esenciální olej. Proti klíšťové encefalitidě je možno se nechat očkovat už od 1 roku věku a klasické očkovací schéma se skládá ze tří injekci. Přeočkování je nutné po 3-5 letech.