Každoročně se 14. listopadu upozorňuje na stále rozšířenější autoimunitní onemocnění – Diabetes mellitus (cukrovku). Onemocnění se projevuje zvýšeným množství cukru v krvi. Diabetes mellitus rozlišujeme na tři základní typy. Diabetikům prvního typu se zcela netvoří inzulin, který snižuje množství cukru v krvi a dokáže ho ukládat do buněk. Tento typ diabetu se projevuje nejčastěji v dětství, a trpí jím menší množství pacientů. Převážnou část tvoří diabetici druhého typu, kterým se ve slinivce inzulín vytváří, ale již nepracuje zcela správně a nedokáže dostatečně snižovat krevní cukr. Jedná se především o pacienty v pozdějším produktivním věku a seniory. Pozitivní zprávou je, že svým chováním (kvalitním stravováním, pohybem, mírou stresu) dokážeme ovlivnit vznik a projevy diabetu druhého typu. Posledním častým typem je těhotenská cukrovka, která se projevuje jen těhotenství a po porodu vymizí. Pacientkám, u kterých se projeví, hrozí vyšší riziko diabetu druhého typu v pozdějším věku.
Základem léčby by měla být převážně dieta, kdy by se pacient měl snažit jíst dostatečné množství zeleniny, omezit velmi sladké a tučné pokrmy. V posledních letech se upouští od slazení umělými sladidly a doporučuje se slazení vynechat či osladit si jen velice malým množstvím cukru. Aby se předešlo zbytečným komplikacím, pacient by měl dodržovat i farmakoterapii (užívat tablety nebo si aplikovat inzulin).
Vždy bychom měli mít na paměti, že cukrovka v prvních letech nebolí. Bohužel bolest se může dostavit v pozdějších fázích, které provázejí komplikace onemocnění. Ke komplikacím dochází vždy, když je diabetes nedostatečně kompenzovaný, tedy pokud není krevní cukr dostatečně snížený farmakoterapií (obvykle pacient zapomíná užívat léky) a dodržováním diety. Vysoká hladina krevního cukru dokáže poškozovat tkáně. Můžeme si to představit jako neustálý bombový útok na tkáň ledvin, oční sítnici, nervové zakončení, ale i kapiláry (nejmenší cévy, které zásobují živinami a kyslíkem celé tělo). Tkáně se takovému poškozování nedokáží bránit věčně, a proto se postupem času u diabetiků dostaví komplikace.
Známou komplikací je diabetická noha. Jedná se velice závažnou komplikaci. Diabetik postupem času přestává mít dostatečný cit v končetinách (poškození nervové tkáně) a stává se, že si nohu poraní a o zranění neví. Jelikož kůže ani jiné tkáně nejsou dostatečně zásobeny (poškození kapilár), nedostává se k poranění dostatek kyslíku a živin. Rána se nechce hojit, a pokud takovou ránu neodhalíme včas a nezahájíme léčbu rány, může dojít až k nekróze či sepsi tkáně. Bohužel se často stává, že z banální rány, která by pro mladého zdravého člověka nepředstavovala víc než několikadenní zátěž, dojde až k amputaci nohy. Proto apeluji na všechny diabetiky, aby si každý večer prohlédli chodidla. Pokud si na chodidla nevidíte, poproste svého partnera nebo umístěte zrcadlo na zem, sedněte si na židli a prohlédněte nohy. Dalším problémem bývá poškození sítnice, kde je vhodné chodit pravidelně na kontrolu k očnímu lékaři. V případě poškození sítnice může postupem let dojít až k úplnému oslepnutí. Důležité jsou i krevní odběry, které dokáží odhalit poškození ledvin.
Často jsou k diabetu druhého typu přidružená i další chronická onemocnění, jako je: zvýšený krevní tlak, špatný lipidový obraz (zvýšený cholesterol a triacylglyceridy) a obezita. U těchto pacientů častěji dochází k infarktu myokardu a cévní mozkové příhodě (mrtvici). Proto jim jsou nasazovány léky na ředění krve. Tento komplex chronických onemocnění se dá ovlivnit. U všech je základem normální hmotnost, pestrá strava a dostatečný pohyb. Pojďme si tuhle kouzelnou formulku rozklíčovat. Normální hmotnost se dá vypočítat orientačně z indexu tělesné hmotnosti (BMI), kdy BMI = (hmontnost/ výška2). Za normální hmotnost se považuje BMI v rozmezí 18,5 až 25 (na internetu naleznete mnoho BMI kalkulaček). Pestrá strava by měla vždy zahrnovat tuky, bílkoviny a sacharidy. Základem talíře by měla být zelenina a ovoce, která by měla tvořit jednu třetinu až polovinu porce na
talíři. Ovoce bychom si měli dopřávat méně, a to jeden až dva kusy denně, jelikož obsahuje vysoké množství jednoduchých sacharidů (diabetikům doporučuji ovoce konzumovat ve velice střídmém množství). Za dostatečný pohyb se považuje pětkrát týdně aktivita delší než 30 minut střední intenzity (např. rychlá chůze, jízda na kole) nebo třikrát týdně aktivita delší než 20 minut vysoké intenzity (např. běh). Intenzita se odvíjí od zvýšení tepové frekvence, proto je pro jednoho člověka vysoká zátěž svižná chůze a pro druhého člověka rychlý běh. Záleží na celkové fyzické zdatnosti. Závěrem lze říct, že prevence je nejlepší léčbou.